Edukátor a tvůrce Vědeckého kladiva Martin Rota prozradil, co stálo za vznikem tohoto projektu: „Já jsem se tam snažil prostě vysvětlovat věci, které mě zajímaly způsobem, který je pochopitelný snad pro většinu lidí, a hlavně naučit lidí trochu intuitivně vnímat.” Ačkoliv jsou poznatky nabyté během studijních let důležité, často člověku chybí znalost vzájemných vazeb a nechápe vzájemnou propojenost témat. „A to jsem se snažil právě přes ty moje videa předávat. Nedělám vědu, já dělám edukace lomeno popularizace vědy, protože myslím si, že jakýmkoliv způsobem nazvat se vědec, tak by mě vědci umlátili mikroskopy,” upřesnil svou činnost Rota.
Digitalizace a umělá inteligence pohledem ajťáka
Rota, vystudovaný ajťák, pohlíží na digitalizaci jako na naprostou samozřejmost a bere ji jako přirozený vývoj. Mnohdy si tak, uzavřený ve své bublině, neuvědomuje, jako spousta dalších kolegů z oboru, že řada lidí to jako přirozenost a nezbytnost nevidí. Při setkání s realitou narazí odborníci často na skutečnost, že realita není natolik růžová. „Jsem trošičku šokován, že možná na tom nejsme tak dobře, jak jsem si myslel, zničilo mi to tu mou bublinu, ve které jsem byl.”
Obavy ze současné podoby umělé inteligence jsou podle něj naprosto zbytečné. „Já si myslím, že umělou inteligenci, kdybychom měli, tak je třeba se bát nějakým způsobem. Ovšem to, co máme teďka, jako jsou machine learning nebo strojové učení a ty jazykové modely, tak to odvádí pozornost od umělé inteligence, co je umělá inteligence.”
Očekávání jsou velká, ostatně, jako tomu bylo i s jinými technologiemi v minulých letech a desetiletích. Ze zkušeností se zaváděním inovací bude i umělá inteligence „testována” v celé řadě odvětví a oblastí, ale časem „se to uklidní a uvidíme to někde, kde to bude velice praktické.”
Strach ze změny, nebo obavy o práci?
Již v minulosti jsme se setkali s obavami z inovací. Již Sokrates projevoval obavy ze zkázy při, dnes neodmyslitelného, psaní poznámek. Bál se, že lidé ztratí schopnost pamatovat si cokoliv. Podobně se v 19. století lidé strachovali o osud tehdejších studentů, kteří psali pouze na papír a nebyli schopni psát na hliněné destičky křídou, aniž by se umazali. Co budou dělat, když nebudou mít papír? Jak vidíme dnes, všechny tyto obavy byly překonány.
Pro mnoho lidí s sebou digitalizace a nové technologie obecně, v čele s umělou inteligencí, přináší obavy a strach. Nejen ze změny, ale také z proměny pracovního trhu a možného propouštění zaměstnanců pro nadbytečnost a zanikání pracovních pozic. Zvláště těžká a problematická situace může nastat pro ty, kteří se novým technologiím nepřizpůsobí a nenaučí se s nimi pracovat. „Takže tady jde o to, poskytnout edukaci skrz digitalizaci. Přinést to mezi lidi a umožnit jim naopak obohatit svůj život a ne, že něco ztratí.”
V současné době není jednoduché odhadnout, které profese by mohla umělá inteligence nejvíce poznamenat, či dokonce zrušit. Rota si myslí „že to budou přesně ty věci, které nebudeme čekat.” Pravděpodobně se to nedotkne prací, ve kterých je potřeba vysoká míra kreativity a to i proto, že je v současné době vysoká chybovost například jazykových modelů. Na druhou stranu copywriting je jedna z ohrožených profesí, právě z důvodu častého využívají nástroj Chat GPT. Proměna pracovní náplně se zde projeví třeba jen požadavkem na vyšší produktivitu či jejím předefinováním.
Strach z nových věcí byl, je a bude. Je to přirozená věc, která lidstvo provází od nepaměti. Velmi důležité je dobře se připravit. „Vždycky je to výzva dobré přípravy, víc než cokoliv jiného.”
Ten, kdo umí googlit, nepotřebuje Chat GPT
Rota projevuje svou skepsi ohledně využití jazykových modelů. Pro člověka, který umí dobře používat vyhledávač Google.com, a dostat se tak ke kvalitním a reliabilním informacím, je jazykový model ChatGPT zbytečný, možná dokonce „strašně frustrující, protože je to jako bavit se s někým, kdo tomu méně rozumí a není schopen to najít tak rychle.” Obecně, jestliže zná člověk nějakou metodu, prostřednictvím které lze úkon vykonat kvalitně a objeví se inovace, která není až tak dokonalá, ale zato je rychlejší, bude i nadále používat svou lepší metodu. „Ale ve chvíli, kdy se to zdokonalí, tak naopak ta moje schopnost vyhledat, to zapadne. Jako zbytečný skill a já nebudu mít tu schopnost pokládat správný otázky třeba, který se učí teďka jiní lidi.”
To však nezmenšuje jeho zájem a zvědavost co se týká Chatu GPT. Neměli bychom však ustrnout ve sledování vývoje této technologie, protože není jediná a není to jediný směr, kterým se v současné době technologický svět ubírá. „Já si myslím, že v některých případech je úplně v pohodě počkat si na trochu, až dospějí určité technologie. Takže až ve chvíli, kdy to dospěje, tak začnu používat Chat GPT, s tím, že už budeme vědět, co jsou ty dobrý způsoby a nebudu muset prozkoumávat nezbytně ty slepé uličky,” shrnuje svůj postoj k jednomu z jazykových modelů Martin Rota.
Zakladatel Vědeckého kladiva, spojuje vzdělávání a popularizaci vědy prostřednictvím svého YouTube kanálu i knižní série. Varuje před pravděpodobnou restrukturalizací pracovního trhu a zdůrazňuje potřebu technologické edukace a obohacování života digitálními inovacemi. Přestože má rezervovaný názor na jazykové modely, jako je například Chat GPT, je otevřen novým technologiím a sleduje jejich vývoj.
Zdroj: Technologická platforma IT People